Josefa Vejrychová, 1851-1937

Známe ji z obrázků, které namalovali Max Švabinský a její syn Rudolf Vejrych. Jméno Dapeci měla po italských předcích. Narodila se ve Svitávce u Boskovic na Moravě, kde také chodila do školy. Matka ji měla za svobodna, stejně tak jako bratra Vincence. Ten se stal později inženýrem a působil v Lounech. V 19 letech se provdala za Rudolfa Vejrycha, vozmistra Společnosti Rakousko – uherské státní dráhy. Krátce po svatbě se mladí manželé přestěhovali do Kolína, potom do Podmokel, Olomouce, České Třebové a Prahy. V Kolíně se jim narodil syn Karel, v Podmoklech dcera Eliška a syn Rudolf. Další děti záhy zemřeli.Josefa Vejrychová byla skromná, romantická, citlivá. Nedostatek školního vzdělání soustavně doplňovala četbou. Psala pro své potěšení. Soustřeďovala se na drobné črty, příběhy. Podává je tak, jak je slyšela nebo zažila, držíc se věcné pravdy. Od své italské tchyně se naučila italštině a to tak, že překládala do češtiny. Přeložila řadu povídek pro mládež i pro dospělé. Zajímala se o svéráz kraje, lid a jeho mluvu, mravy a obyčeje. Začala básněmi, prózu tvořila v pozdějších letech v Kozlově u České Třebové, kam se nakonec přestěhovali. Své literární práce otiskovala ponejvíce v Lidových novinách, Ženských novinách, Moravských novinách, Východočeském republikánu a Úsvitu. První vydání její půvabné knížky „Jak bývalo v Kozlově“ vyšlo v roce 1924, druhé v roce 1953 s ilustracemi Maxe Švabinského. V červnu 1931 vydal Spolek českých bibliofilů v Praze její další knihu „Ze starých časů“. Náměty k této práci čerpala ponejvíce z rodné Svitávky. Zemřela v Kozlově a je pochována na tamním hřbitůvku. … celý popis

Authority Details

Profese

básníci
překladatelé
publicisté
spisovatelé

Zdroj

www (Českotřebovský zpravodaj - Kalendárium), cit. 8.7.2011

Typ dokumentu

Ostatní Informace o osobách